edward hopper
V Díkůvzdání se opakovaně objevují odkazy na dílo amerického malíře Edwarda Hoppera (1882-1967). Jeho obrazy používá Marie při skupinových terapiích. Poprvé k tomu dojde v devatenácté kapitole (Pošahaná hra na obrazy). Dvacátá třetí kapitola se dokonce jmenuje podle Hopperova plátna – Slunce ve druhém podlaží.
S motivem tohoto obrazu pracoval také autor obálky Díkůvzdání Jindřich Janíček.
Tvorbu Edwarda Hoppera naleznete zde:
Edward Hopper inspiroval i filmaře. Jeho obraz The House By the Railroad z roku 1925 údajně zaujal natolik Alfreda Hitchcocka, že ho režisér přenesl na plátno a přeměnil jej na motel šíleného Normana Batese. Stalo se tak v jednom z jeho nejslavnějších thrillerů – filmu Psycho.
Za pozornost stojí také krátký snímek jiného slavného režiséra. Wim Wenders nedávno oživil fascinujícím způsobem tajemnou atmosféru Hopperových obrazů:
Two or Three Things I Know about Edward Hopper
kostel svatého linharta
Důležitým místem pro román Díkůvzdání je kostel svatého Linharta. Je jedinečný. Nachází se na malém ostrově uprostřed Vodního díla Nové Mlýny a je to jediné, co zůstalo z „utopené“ obce Mušov.
V současnosti toto místo není běžně přístupné. Když by bylo možné kostel navštívit a ostrov byste chtěli obejít, trvalo by vám to pouhých pár minut. Ušli byste vzdálenost asi 650 metrů (ostrov je asi 200 metrů dlouhý a 140 metrů široký).
Kostel byl postaven v první třetině třináctého století. Kostely se často přestavovaly – nynější podobu kostela ovlivnily gotické a barokní prvky. Přesto je jeho část původní, tedy románská (jižní zeď lodi, její jihovýchodní nároží a část průčelí).
Kostel je bohužel ve špatném stavu a na jeho obnovu lze přispět. Více informací o veřejné sbírce zde:
Titěrný ostrov představoval kus půdy, která odolala potopě chystající se polknout svět.
Díkůvzdání, str. 530
dušičky
V dvacáté druhé kapitole (Zatím mi to nedává smysl) zaujme Marii během dušiček podobizna na hrobě mladé krásné dívky s netradičním jménem. Náhrobek pětadvacetileté Mary Kliemann (rozené Nowak), manželky úředníka z Vídně, opravdu existuje. Nachází se však v Rabštejnu nad Střelou.
android abrahama lincolna
V padesáté třetí kapitole (Jak získají moji DNA?) jede František rychlovlakem z Brna do Prahy a využije služeb elektronické knihovny. Zaujme ho kniha, v níž se objeví android Abrahama Lincolna. Název této knihy v Díkůvzdání nepadne. Jedná se o román Philipa K. Dicka Dokážeme vás stvořit (1972, We Can Build You).
Lincolnův android podnítí Františka k úvaze o virtuálních milencích třídy Luxury Lovers. Ti v Díkůvzdání mají „reálný“ předobraz – tvář a tělo skutečného muže (ať už žijícího či nebožtíka) .
Stačilo si představit Američanky středního a vyššího věku, jak se na večírku vzájemně trumfují, která z nich
svedla více prezidentů a která více nositelů Nobelových cen.
Díkůvzdání, str. 310